Slovinská kinematografie
Pár slov o slovinské kinematografii
Jiří Fiala, 2017
Přestože k prvním experimentům s kamerou došlo ve Slovinsku jen několik let po jejím vynálezu, opravdové počátky slovinské kinematografie spadají až do období po 2. světové válce. Před ní se nic, co by stálo za větší zmínku, na území Slovinska nenatočilo. Vzpomenout můžeme snad jen hrané dokumenty V kraljestvu Zlatoroga (1931) Janka Ravnika a Triglavske strmine (1932) Ferda Delaka. Do 2. světové války lze za hlavní přínos slovinské kinematografie světu považovat hvězdnou karieru původem slovinské herečky Ity Riny, která se prosadila především díky hlavním rolím v Machatého Erotikonu a Antonově Tonce Šibenici.
Podobně, jako v jiných menších zemích bývalé Jugoslávie, došlo k rozvoji slovinské kinematografie až po vzniku socialistické Jugoslávie. Již v roce 1945 byla v Bělehradě založena státní společnost pro podporu filmu, která záhy otevřela pobočky ve všech zemích Jugoslávie. Za první hraný celovečerní (a navíc zvukový) film natočený ve Slovinsku lze považovat drama Na svoji zemlji France Štiglice z roku 1948. Za jeho vznikem stojí filmové studio Triglav film, které sice bylo založeno již ve 30. letech, ale do té doby se podílelo pouze na několika krátkých dokumentech a filmových týdenících. Oproti tomu produkoval od roku 1948 Triglav film jeden až tři celovečerní hrané filmy ročně. Na svoji zemlji je jeden z prvních jugoslávských filmů zobrazujících 2. světovou válku a národně-osvobozenecký boj jugoslávských partyzánů. Podobně jako v celé Jugoslávii se i ve Slovinsku stalo toto téma v kinematografii v následujících dvaceti letech velmi frekventované. Hned druhý celovečerní film Trst (Terst, 1951), vzniklý rovněž ze spolupráce France Štiglice a Triglav filmu, naznačuje, že toto téma se hned tak nevyčerpá. Ve stejném roce natočil Jože Gale pohádkově laděný film Kekec s dětským hlavním hrdinou. Spolu se Štiglicovým snímkem Dolina miru (Údolí míru, 1956), ve kterém jsou v hlavních rolích rovněž dětští hrdinové, patří tento film mezi nejúspěšnější slovinské filmy 50. let. Za Dolinu miru byl Štiglic dokonce nominován na Zlatou plamu v Cannes.
Stručná zmínka o počátcích slovinské kinematografie by byla neúplná, pokud bychom nevzpomenuli českého režiséra Františka Čápa, který v roce 1948 emigroval a po krátkém západoněmeckém intermezzu se usadil právě ve Slovinsku. Na rozdíl od tehdejších slovinských filmařů, kteří se vše teprve učili, byl Čáp zkušeným režisérem s šestnácti celovečerními filmy na kontě a jako takový dostal od Triglav filmu podporu, o které se domácím filmařům nesnilo. Jeho snímek Vesna (1953) patří dodnes mezi nejpopulárnější slovinské komedie. V následujících deseti letech natočil Čáp v Jugoslávii (zejména ve Slovinsku) ještě další 7 celovečerních hraných filmů a k tomu stihl režírovat i v Západním Německu.
V roce 1956 vznikla společnost Filmservis, která byla technickým zázemím Triglav filmu, ale nabízela své služby i jiným společnostem (i ze zehraničí). Podstatný pro vývoj kinematografie na Slovinsku je také vznik druhého filmového studia Viba film, které založili slovinští filmaři rovněž v roce 1956. V roce 1975 došlo ke sloučení Triglav filmu a Viba filmu. Triglav film vyprodukoval do té doby více než 40 filmů (počítáno v to i mezinárodní koprodukce, na kterých se podílel). Viba film od svého založení do roku 1990 vyprodukoval celkem 92 slovinských celovečerních filmů z nich 61 samostatně a 31 s dalšími partnery z Jugoslávie. Když k tomu připočteme krátké a dokumentární filmy dostaneme se na číslo přesahující dvě stovky.
Kinematografie v samostatném Slovinsku
Záhy po vyhlášení slovinské samostatnosti se Viba film dostává do finančních problémů. Od roku 1994 začal fungovat Filmski sklad republiki Slovenije (Slovinské filmové centrum) - státní instituce, která navázala na činnost Viba filmu a podílí se dodnes (někdy více, někdy méně v závislosti na politické situaci ve Slovinsku) na financování slovinských filmů. Z Viba filmu se stala instituce poskytující zázemí (nejen) pro slovinské filmaře. V roce 2003 byly v Lublani otevřeny nové moderní ateliéry a laboratoře Viba filmu na prostotu 10 000 m2.
Velký vliv na tvorbu slovinských filmů má také slovinská televize (RTV Slovenija), která se podílí zhruba na třetině celkové produkce hraných filmů ve Slovinsku.
Za současnou produkcí slovinských hraných filmů stojí zejména několik produkčních společností, které jsou zodpovědné za vznik slovinských filmů. Mezi nejproduktivnější a nejúspěšnější lze řadit společnosti Vertigo/Emotions film, Arsmedia a Staragara. Pokud bychom měli sestavit seznam nejvýznamnějších slovinských režisérů současnosti, neměla by tam chybět jména jako Andrej Košak, Damjan Kozole, Igor Šterk, Metod Pevec, Janez Burger, Jan Cvitkovič, Sašo Podgoršek, Miha Hočevar, Marko Naberšnik či Vinko Möderndorfer. Z mladší generace na sebe v poslední době upozornili např. Rok Biček, Goran Vojnović, Nejc Gazvoda nebo Sonja Prosenc.
Seznam celovečerních hraných filmů natočených v samostatném Slovinsku
Následující seznam jsem sestavoval se snahou vyjmenovat všechny slovinské filmy. Připouštím ale, že některé mohly uniknout mé pozornosti. V seznamu uvádím pouze filmy, které lze označit za především slovinské. Seznam neobsahuje četné koprodukce, na kterých se Slovinsko a slovinští producenti podíleli jako minoritní koproducent. V závorce uvádím český název, pokud je mi známo, že se film promítal v české republice pod českým názvem. Uvádím rovněž země původu, pokud se nejedná o ryze slovinské filmy.
1991
• Babica gre na jug, r. Vinci Vogue Anzlovar
• Primer Feliks Langus ali Kako ujeti svobodo,
r. Anton Tomasic
• Triangel, r. Jure Pervanje
1992
• Gypsy Eyes, r. Vinci Vogue Anzlovar
1993
• Ko zaprem oci, r. Franci Slak1994
• Morana, r. Aleš Verbič
• Tantadruj, r. France Stiglic
• 1995
• Ekspres, Ekspres (Expres, expres), r. Igor Šterk
• Halgato, r. Andrej Mlakar
• Carmen, r. Metod Pevec
• Rabljeva freska, r. Anton Tomasic
1996
• Stereotip, r. Damjan Kozole
1997
• Feliks, k. Slovinsko, Francie, r. Božo Šprajc
• Outsider, r. Andrej Košak
1998
• Blues za Saro, r. Boris Jurjasevic
1999
• V leru (Volnoběh), r. Janez Burger
2000
• Trdnjava Evropa, r. Želimir Žilnik
• Nepopisan list, r. Jane Kavčič
• Porno film, r. Damjan Kozole
• Mokuš, r. Andrej Mlakar
• Jebiga, r. Miha Hočevar
• V petek zvecer, r. Danijel Sraka
2001
• Oda Prešernu, r. Martin Srebotnjak
• Barabe, r. Miran Zupanič
• Sladke sanje, r. Sašo Podgoršek
• Kruh in mleko (Chléb a mléko), r. Jan Cvitkovič
• Poker, r. Vinci Vogue Anzlovar
2002
• Varuh meje (Strážce hranice), k. Slovinsko,
Německo, Francie, r. Maja Weiss
• Zvenenje v glavi, r. Andrej Košak
• Ljubljana, r. Igor Šterk
• Slepa pega, r. Hanna Antonina Wojcik Slak
• Šelestenje, r. Janez Lapajne
• Na svoji Vesni, r. Klemen Dvornik, Saso Džukič
• Klescar, r. Matjaz Latin
2003
• Kajmak in marmaleda, r. Branko Djurič
• Nemir, r. Andrej Žumbergar
• Rezervni deli (Náhradní díly), r. Damjan Kozole
• Od groba do groba (Zhrobudohrobu),
k. Slovinsko, Chorvatsko, r. Jan Cvitkovič
• Ruševine (Trosky), r. Janez Burger
• Pod njenim oknom (Pod jejím oknem),
r. Metod Pevec
• Deseta zapoved, r. Tomaz Moric
2004
• Predmestje (Periferie), r. Vinko Moderndorfer
• Na planincah (Na sluneční straně),
r. Miha Hočevar
• Tu pa tam (Tady a tam), r. Mitja Okorn
• Slepilo, r. Jan Bilodjerič
• Delo osvobaja (Arbeit macht frei), r. D. Kozole
• Desperado Tonic, r. Zoran Zivulovic,
Hanna Antonina Wojcik Slak, Boris Petkovic ,
Varja Mocnik
• Norega se metek ogne, r. Mitja Novljan
• Dergi in Roza v kraljestvu svizca,
r. Boris Jurjasevic
2005
• Uglaševanje (Ladění), r. Igor Šterk
• Ljubljana je ljubljena, r. Matjaž Klopčič
• Traktor, ljubezen in rock'n'roll (Traktor láska a
rock and roll), r. Branko Djurič
2006
• Tea, k. Slovinsko, Bosna a Hercegovina,
Polsko, Chorvatsko,
r. Hanna Antonina Wojcik Slak
• Kratki stiki, r. Janeza Lapajneta
2007
• L... kot ljubezen, r. Janja Glogovac
• Pokrajina št. 2 (Krajina č. 2),
r. Vinko Möderndorfer
• Estrelita, k. Slovinsko, Německo,
Bosna a Hercegovina, Makedonie,
r. Metod Pevec
• Inštalacija ljubezni, k. Slovinsko,
Německo, r. Maja Weiss
• Petelinji zajtrk (Kohoutova snídaně),
k. Slovinsko, Chorvatsko, r. Marko Naberšnik
• Paris.love, k. Slovinsko, Francie,
r. Boris Petkovic
2008
• Realnost, r. Dafne Jemeršič • Prehod,
r. Boris Palčič
• Osebna prtljaga (Osobní zavazadlo),
r. Janez Lapajne
• Masaker, r. Boštjan Zorko
• Morje v casu mrka, r. Jure Pervanje
• Vampir z Gorjancev, r. Vinci Vogue Anzlovar
• Lajf, r. Vito Taufer
2009
• Slovenka (Slovinka),
k. Slovinsko, Německo, Srbsko, Chorvatsko,
Bosna a Hercegovina, r. Damjan Kozole
• 9:06 (09:06:00), k. Slovinsko, Německo,
r. Igor Šterk
2010
• Gremo mi po svoje, r. Miha Hočevar
• Circus Fantasticus (Circus Fantasticus),
k. Slovinsko, Švédsko, Irsko, Finsko,
r. Janez Burger
• Piran - Pirano, r. Goran Vojnović
• Oče, r. Vlado Škafar
• Vinopiri: ledena trgatev, r. Vitomir Kaučič
2011
• Stanje šoka (V šoku), k. Slovinsko, Bulharsko,
Srbsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie,
r. Andrej Košak • Archeo, r. Jan Cvitkovič
• Lahko noč, gospodična (Dobrou noc, slečno),
r. Metod Pevec
• Izlet , r. Nejc Gazvoda
• Kruha in iger, r. Klemen Dvornik
• Zmaga ali kako je Maks Bigec zasukal kolo
zgodovine, r. Miran Županič
2012
• Nahrani me z besedami, r. Martin Turk
• Šanghaj - Shanghay gypsy,
r. Marko Naberšnik
• Vandima, r. Jasna Hribernik
• Hvala za Sunderland, r. Slobodan Maksimović
• Srecen za umret, r. Matevz Luzar
• Generacija 71, r. Bostjan Slatensek
• Sosedska (ne)ljubezen, r. Peter Bajnoci
• Vinopiri: Krvni davek, r. Vitomir Kaučič
• Normalno zivljenje, r. Dimitar Anakiev
• Prelomnica, r. Mišo Šušak
• Stari pisker, r. Darko Nikolovski
2013
• Razredni sovražnik (Nepřítel třídy),
r. Rok Biček
• Adria blues, k. Slovinsko, Chorvatsko,
r. Miroslav Mandić
• Dvojina, k. Slovinsko, Chorvatsko, Dánsko,
r. Nejc Gazvoda
• Gremo mi po svoje 2, r. Miha Hočevar
• Čefurji raus, r. Goran Vojnović
• Panika, r. Barbara Žemljič
• Zapelji me, r. Marko Santic
• Masaker 2: Graba brez povratka,
r. Bštjan Zorko
• Izhod, r. Dejan Babošek
2014
• Drevo (Strom), k. Slovinsko, Itálie,
r. Sonja Prosenc
• Avtošola, r. Janez Burger
• Inferno, k. Slovinsko, Chorvatsko,
Makedonie, Srbsko, r. Vinko Möderndorfer
• Odmevi časa in reka, r. Ema Kugler
• Vloga za Emo, r. Alen Pavsar
• Pot v raj, r. Blaz Završnik
• Zgodbe iz sekreta,
r. Gregor Andolšek, Tijana Zinajič
2015
• Šiška De Luxe (Šiška De Luxe),
k. Slovinsko, ČR, Makedonie, Itálie,
r. Jan Cvitkovič
• Idila, r. Tomaž Gorkič
• Psi brezcasja, r. Matej Nahtigal
• Stiri stvari, ki sem jih hotel poceti s tabo,
r. Miha Knifič
• Julija in alfa Romeo, r. Blaz Zavrsnik
• Tomorrow, r. Drago Graf
• Suplje price: Zdej te je, a zdej te ni,
r. Samir Bajrič
• Rimska zgodba, r. Nejc Furlan
• The Beat of Love: Utrip Ljubezni,
r. Boris Petkovic
2016
• Mama, k. Slovinsko, Itálie, režija Vlado Škafar
• Pojdi z mano, r. Igor Šterk
• Nočno življenje (Noční život, k. Slovinsko,
Makedonie, Bosna a Hercegovina,
r. Damjan Kozole
• Nika (Nika), r. Slobodan Maksimović
• Pr' Hostar, r. Luka Marčetič
• Pod gladino, r. Klemen Dvornik
• Goveja postrv, r. Stjepan Draca