Balkanfilm chystá pro česká kina kolekci makedonských a chorvatských filmů
Rozhovor s dramaturgem Balkanfilmu Jiřím Fialou
Proč jste se rozhodli založit distribuční společnost zaměřenou na filmy z Balkánu?Ve Filmovém klubu Vsetín se mapováním balkánské kinematografie zabýváme již od roku 2008. Za tu dobu jsme ve Vsetíně uspořádali šestnáct víkendových filmových přehlídek balkánského filmu. V rámci nich jsme uvedli 195 balkánských filmů. U 104 filmů jsme organizovali jejich přeložení do češtiny a otitulkování. Řekli jsme si, že by stálo za to, tento náš zájem posunout o kousek dál. Proto jsme založili distribuční společnost Balkanfilm, která se bude snažit dostat ty nejlepší filmy z Balkánu do kin v celé České republice. Svou roli sehrálo i to, že stávající čeští distributoři filmovou tvorbu ex-jugoslávských zemí doposud téměř ignorovali. Myslíme si, že je to škoda, protože kinematografie těchto zemí produkují ročně poměrně dost kvalitních snímků. Navíc mají filmové příběhy vytvořené v těchto zemích s českým a středoevropským prostorem mnoho společného a to nejen díky jazykové spřízněnosti a geografické blízkosti.
Váš zájem se bude týkat převážně filmů natočených v zemích bývalé Jugoslávie nebo se budete snažit obsáhnout celý Balkánský poloostrov?
Nevylučuji, že se později v naší nabídce objeví třeba nějaký bulharský či rumunský film, v této chvíli se ale chceme soustředit na kinematografie zemí bývalé Jugoslávie. Vsetínské filmové maratony a Balkánské filmové návraty (tak se vsetínské přehlídky jmenují) mapovaly v posledních letech bosenskou, makedonskou, černohorskou, chorvatskou a srbskou kinematografii, takže o filmech z těchto zemí máme největší přehled.
Chcete do českých kin přinášet jen nové filmy, nebo se zaměříte také na snímky, které byly úspěšné na Balkáně případně na různých mezinárodních filmových festivalech, ale u nás uvedeny nebyly?
Určitě se pokusíme o obojí. V naší nabídce bude vždy několik aktuálních titulů, ale nezůstaneme jenom u nich. Českým divákům zůstala spousta výjimečných filmů z tohoto regionu utajena. Postupně se pokusíme vybrat to nejlepší z posledních cca deseti let a získat práva na uvedení filmů v českých kinech.
A co filmy z doby Jugoslávie? Ani těch se k nám v minulosti mnoho nedostalo...
Jít ještě dál do minulosti a dostat do českých kin některá stěžejní díla jugoslávské kinematografie - to považuji za velkou výzvu. Jugoslávie vždy lavírovala mezi východem a západem, nebyla to tedy země, ze které by se k nám pravidelně dovážely filmy. Třeba Národní filmový archiv vlastní neuvěřitelné množství snímků natočených v Sovětském svazu, protože ty filmy u nás běžely. Oproti tomu jugoslávská sekce v NFA mnoho místa nezabírá...
Na závěr se zeptám na vaše konkrétné plány. V blízké době chystáte do českých kin uvést několik filmů. Které to budou?
Na 27. říjen jsme přichystali premiéry tří pozoruhodných chorvatských snímků. Do českých kin vstoupí válečné drama Černí (Crnci) Gorana Deviće a Zvonimira Juriće, umělecký horor Táta (Ćaća) Dalibora Mataniće a kriminální drama Výstřel (Hitac) Roberta Orhela. Jedná se o ryzí autorské filmy, které vznikly v produkci nezávislé chorvatské společnosti Kinorama. Přestože se dají zařadit do lehčích žánrů (horor, thriller, krimi), ukrývají v sobě mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Snímek Černí, který se odehrává na konci chorvatské války za nezávislost, vytahuje na světlo kostlivce z vlastní skříně. Hororový Táta je rafinovaným psychologickým dramatem, které rozkrývá temná rodinná tajemství a Výstřel je originální detektivka, ve které je během vyšetřování podrobena zkoumání ženská duše. Bez nadsázky lze konstatovat, že se chorvatským tvůrcům podařilo s poměrně nevelkými rozpočty natočit filmy, které mají potenciál diváka nadchnout.
Do konce roku zůstanete u těchto tří filmů?
Ne, hned na první listopadový týden chystáme premiéru dvou makedonských filmů. Připravujeme historický film Stole Popova Až na dřeň! (Do balčak) a roadmovie Punk is not dead Vladimira Blaževského. Až na dřeň! uchvátí jak bohatou výpravou, tak propojením zdánlivě neslučitelného - boj za svobodu makedonského národa na počátku 20. století je ve filmu okořeněn milostným příběhem a zabalen do slušivého westernového kabátu. Punk is not dead je drsná ale zároveň velmi vtipná jízda po zemích bývalé Jugoslávie v rytmu punkové hudby, která přináší trefný pohled na mnohonárodnostní balkánskou společnost a její domnělé západní spasitele. Společně s filmem Noc bezMoci (adaptace Procházkova románu Ucho zasazená do korupčního prostředí Makedonii 90. let), který distribuujeme již od začátku října, vytvoří tyto dva snímky malou sérii, kterou jsme nazvali "Makedonští kandidáti na Oscara".
Další filmy bychom chtěli uvést začátkem příštího roku. Chceme pokračovat ve spolupráci s chorvatskou Kinoramou, ale jednáme také ve Slovinsku a máme vytipovaných několik skvělých srbských a bosenských filmů.