Hrdelní proces

Napínavé soudní drama podle románu Protipopravčí četa olomouckého autora Petra Rittera. V předvečer sametové revoluce je veden poslední soudní proces s obžalovaným z brutální vraždy. Vznáší se nad ním hrozba rozsudku trestu smrti. Soudní zapisovatel sleduje proces prizmatem jedinečnosti lidského života, a jako jediný si klade otázku viny, spravedlnosti a odpovídajícího trestu. Bude jen na něm, aby se pokusil přesvědčit soudce o svém názoru. V závěru bude divák konfrontován s překvapivým rozuzlením celého dramatu. Katarze příběhu nutí diváky k vlastní interpretaci soudního rozhodnutí.

Synopse scénáře celovečerního filmu Hrdelní proces

Napínavé soudní drama se odehrává v listopadu roku 1989, poslední týden před začátkem Sametové revoluce. Ze sexuálně motivované, brutálně provedené vraždy, spáchané v areálu psychiatrické léčebny, je obžalován Josef BIESINGER - chladný, lhostejný recidivista. Tříčlennému soudnímu senátu předsedá JUDr. GARTNER (65 let), zkušený soudcovský matador, žoviální, robustní osobnost. Gartner nijak neskrývá, že pokud se Biesingerovi vražda prokáže, což považuje za jisté, připadá v úvahu pouze trest smrti. Dva soudci z lidu nemají na absolutní trest vlastní názor, soudním procesem se nechávají vést Gartnerovou osobností. Vít PODLAHA (50 let) je sympatický strojírenský opravář, Iveta TÁBORSKÁ (45 let), udržovaná blondýnka, je úřednicí národního výboru. Hlavním Gartnerovým protihráčem se postupem děje stává Alfréd MORAVA (27 let) čekatel před soudcovskými zkouškami. V hlavním líčení kvůli své praxi figuruje jako soudní zapisovatel bez práva hlasovat. Je však Gartnerovým oblíbencem, a má privilegium do případu promlouvat. Obžalovaný Biesinger popírá, že by vraždu a znásilnění spáchal, i když je jeho vina prokázána stopami bot na místě činu a výpověďmi svědků. Jisté okolnosti však vzbudí Moravovy pochybnosti. Zatím ne o vině, ale o kvalitě lidské jistoty, jež opravňuje vyslovení: "Ty nemáš právo žít!". Nepřímé důkazy a svědectví skýtají jistotu - ale také pochyby. Například není jasné, proč oběť do parku psychiatrické léčebny onu noc vstoupila. Působila zde sice jako lékařka, ale k této návštěvě neměla žádný důvod. Pevnějším bodem by mohla být výpověď mladé zdravotní sestry Lindy ŠTĚDRÉ, za níž jezdil Biesinger kvůli sexu. Usvědčuje ho, že v době vraždy byl v nočním parku. Při křížovém výslechu však vychází najevo, že svědkyně je nejen sexuálně velkorysá, ale také lhavá. Dva svědci, kteří Biesingera usvědčují, jsou psychiatričtí pacienti působící u soudu značně bizarně. PETRŮJOVÁ (52 let), jež měla vidět postavu Biesingera z okna, trpí paranoickými bludy, a vraždu v léčebně dokonce předpověděla. Přímý svědek VENHODA (47 let), je schizofrenik z něhož se těžko vylamují nejednoznačná slova. Podle lékařů není schopen prožitku - sleduje svět jako plátno kina. V Moravově mysli procitá pochybnost, zda vůbec může být lidská jistota absolutní. I samotný průběh vraždy si každý z soudců představuje zcela jinak. Pod tíhou svého svědomí už nedokáže Morava mlčet a pouští se s Gartnerem do boje. Zásadní argumenty pro a proti trestu smrti se střetávají: Odstrašuje trest smrti potenciální pachatele? Je trest smrti vůbec trestem, postrádá-li základní atribut - snahu o nápravu? Je smrt humánnější než dlouholeté věznění? Stávají se lidé ukládající trest smrti sami vrahy? Má člověk právo odejmout lidský život?... Vypjatý spor dvou profesionálů do sebe pozvolna vtahuje i soudce z lidu, v jejichž myslích ovšem vítězí silná Gartnerova osobnost. Paradoxně je to právě Morava, kdo upozorní na klíčový důkaz - těsné sako svědka Venhody je ve skutečnosti Biesingerovo! Svědek ho sebral v parku léčebny v noc vraždy. Obžalovaný Biesinger, jež tvrdil, že sako neměl, nedokáže nález nijak vysvětlit. Závěrečné svědectví spoluvězňů o Biesingerově přiznání viny ve vězeňské cele, stvrzuje jistotu soudců. Morava má naopak pocit, že lžou. Divák mu dává za pravdu, ví totiž, že spoluvězni svědčí křivě. Jejich motivací je pomsta za konflikt v cele. Morava se vydá pátrat na místo činu. Na konci je sice zadržen hlídkou VB, ale nalezl důkazy alternativní logiky případu, zpochybňující Biesingerovu vinu. Soudní dokazování končí a závěrečná porada o rozsudku se odehrává večer na Gartnerově chatě. V uvolněné atmosféře se Moravovi daří alternativním výkladem případu, do kterého zapadají i klíčové důkazy, zviklat Podlahovu jistotu. Je to však jen jeden hlas. Možná. Má-li Morava odvrátit trest smrti, musí prokázat nevinu obžalovaného. Napadne ho, že v nalezeném saku musí být zapomenutá jízdenka z vlaku, kterým inkriminovaného večera Biesinger jel. Dle výpovědi průvodčího prokáže jízdenka jeho vinu, či nevinu. Morava bez vysvětlení opouští společnost, stopem se vrací k soudu - a v Biesingerově saku skutečně stěžejní jízdenku najde. Nový důkaz však postaví Moravu před trýznivou nutnost učinit jedno ze dvou špatných rozhodnutí, z nichž žádné není eticky bezchybné. Biesinger je vinen. Přizná-li Morava nález jízdenky, stane se "spolupachatelem" trestu smrti, což je v jeho mysli vražda. Zatají-li důkaz, sestoupí na roveň vraha - stane se "spolupachatelem" vraždy. Morava se rozhodne v duchu právní etiky a nález nahlásí. V závěrečném rozhodování se mu však podaří trest smrti odvrátit za pomoci naprosto nečekaného spojence - soudkyně z lidu Táborské. Biesinger je odsouzen k maximální délce odnětí svobody. Téhož dne začíná sametová revoluce. Zanedlouho je Biesinger ve své cele zavražděn. Pomsta je dokonána. Po pachatelích se snad ani nepátrá, výjimečnost doby pomůže přikrýt vraždu, která je za všeobecného souhlasu interpretována jako "spravedlivý" trest smrti.


Autoři scénáře

Ivo Trajkov

Česko-makedonský režisér, producent, střihač, scénárista a dramaturg se narodil v roce 1965 v makedonské Skopji. Absolvoval hranou režii na FAMU v letech 1986-1992. Jako producent a dramaturg se podílel na více než 150 dokumentárních snímcích, včetně několika hraných filmů. Obdržel řadu filmových cen.

Od roku 2004 pracuje jako pedagog na FAMU, od roku 2006 jako vedoucí katedry střihové skladby. V průběhu let spolupracoval jako dramaturg, supervizor, či konzultant na scénářích, nebo při střihu hraných i dokumentárních filmů mnoha režisérů, jako jsou například čeští Jiří Svoboda, Bohdan Sláma, Saša Gedeon, Olmo Omerzu, Petr Jákl nebo Janez Burger; slovinští Damjan Kozole, Metod Pevec; slovenští Eduard Grečner, Ondrej Šulaj, Mira Fornay; ruští Igor Zajcev, Nikolaj Gejko; íránští Ali Mosaffa a Kaveh Daneshman a mnoho dalších filmařů z celého světa.

Pracoval pro více filmových společností z USA, Německa, Rakouska, Ruska, Dánska, Slovenska, Slovinska, Makedonie a České Republiky. Je lektorem/tutorem v několika mezinárodních filmových programech a workshopech jako jsou např. MID POINT Workshop; Meeting on the Bridge workshop v Turecku, ExOriente Film international training program for documentary professionals, DOK.Incubator workshop, Rough Cut Boutique in Sarajevo Film Festival atd.

Výběrová filmografie:

PIARGY (2018)
hraný film (v realizaci) - Slovensko/Česko/Makedonie/Slovinsko/Ukrajina
režie, scénář, ko-producent


MILADA (2017)
hraný film - Česká republika/Slovensko/USA/Makedonie
ko-producent


HONEY NIGHT (Noc bezMoci) (2015)
hraný film - Makedonie/Slovinsko/Česká republika
režie, scénář


THE BERLIN PROJECT (2012)
hraný film - Německo/ Makedonie
režie, scénář, střih


OCAS JEŠTĚRKY (2009)
hraný film - Česká republika/Makedonie
režie


MOVIE... (2007)
hraný film - Česká republika/Makedonie
režie, scénář, střih, producent


THE GREAT WATER (2004) (Velká voda)
hraný film - Makedonie/Česká republika/Německo/Slovensko/USA
režie, scénář, producent


MINULOST (1998)
hraný film - Česká republika
režie, scénář


KANÁRSKÁ SPOJKA (1993)
hraný film
režie, scénář


JAN (1992) - TV
hraný film
režie


NEVYJASNĚNÁ ÚMRTÍ (1998-2010)
více jak 120 epizod TV dokumentární série
producent, dramaturg


a řada dalších dokumentárních a krátkometrážních filmů

Petr Ritter

Spisovatel, scénarista a praktický právník, narozený v roce 1950. Profese právníka předznamenala námětově jeho dnes již rozsáhlou literární a dramatickou tvorbu. Je autorem předlohy knihy Protipopravčí četa, členem PEN klubu a Obce spisovatelů. Civilním povoláním je advokát vykonávající advokátní praxi od roku 1973 dodnes. Při adaptacích svých románů často spolupracoval se scénáristou Václavem Šaškem.

Do literatury vstoupil románem Advokát ex offo v roce 1986, který napsal společně se Zdeňkem Šťastným. Autoři román převedli do podoby televizního scénáře, podle kterého natočil pro Českou televizi režisér Alois Müller v roce 1988 trojdílný televizní seriál Advokát ex offo, (Československo, 3 x 65 minut).

Rovněž ve spoluautorství se Zdeňkem Šťastným Petr Ritter napsal pro Českou televizi scénáře k malým televizním komediím v roce 1986 Préférénce a v roce 1987 To se ti povedlo, tatínku!

Se stejným spoluautorem pak Petr Ritter vydal v roce 1987 v nakladatelství Profil čtyři novely se souhrnným názvem Biliáry. Podle jedné z nich napsal scénárista Václav Šašek scénář k televizní inscenaci Bude řeč o penězích, natočil ji v roce1988 režisér Milan Růžička pro Českou televizi.

V roce 1988 vydal Petr Ritter samostatně román Chybná diagnóza, který nakladatelství Mladá fronta ocenilo jako svou knihu roku. Václav Šašek podle něj napsal scénář a režisér Jiří Adamec pro Českou televizi natočil v roce 1990 dvoudílný televizní film Chybná diagnóza (Československo, 135 min).

Podle románu Na hraně vydaného Petrem Ritterem samostatně v nakladatelství Mladá fronta v roce 1989 natočil podle scénáře Václava Šaška v témže roce režisér Jaroslav Dudek trojdílný televizní film Na hraně (Česko, 173 min).

Následoval opět samostatný román Protipopravčí četa, dokončený počátkem roku 1990 a vydaný v Melantrichu 1992.

Se spoluautorkou Dagmar Ritterovou vydal Petr Ritter knížky pohádek: v nakladatelství Axióma Pečeť pro krále v roce 1999 a v roce 2012 v nakladatelství Andrej Šťastný Jak to bylo dál.

Malé televizní komedie Préférence, To se ti povedlo, tatínku, inscenace Advokát ex offo, Na hraně Česká televize občas stále reprízuje, některé zařadila do svého Zlatého fondu.

Za knihy Wirth versus stát a Studovali práva Petr Ritter obdržel v roce 2010 Cenu Olomouckého kraje za literaturu.

Knížky Wirth versus stát, Brodyho testament, Vina soudce Brennera a některé povídky ze sbírky Přátelé, to si poslechněte, byly zdramatizovány pro Český rozhlas, dramatizace románu Zde žili se připravuje.

V roce 2019 vyšla sbírka povídek Stolní společnost.