Hrdelní trest

synopsis scénáře celovečerního filmu podle románu "Protipopravčí četa" Petra Rittera napsali
Petr Ritter a Ivo Trajkov


Napínavé soudní drama se odehrává v listopadu roku 1989, poslední týden před začátkem Sametové revoluce. Ze sexuálně motivované, brutálně provedené vraždy, spáchané v areálu psychiatrické léčebny, je obžalován Josef BIESINGER - chladný, lhostejný recidivista. Tříčlennému soudnímu senátu předsedá JUDr. GARTNER (65 let), zkušený soudcovský matador, žoviální, robustní osobnost. Gartner nijak neskrývá, že pokud se Biesingerovi vražda prokáže, což považuje za jisté, připadá v úvahu pouze trest smrti. Dva soudci z lidu nemají na absolutní trest vlastní názor, soudním procesem se nechávají vést Gartnerovou osobností. Vít PODLAHA (50 let) je sympatický strojírenský opravář, Iveta TÁBORSKÁ (45 let), udržovaná blondýnka, je úřednicí národního výboru. Hlavním Gartnerovým protihráčem se postupem děje stává Alfréd MORAVA (27 let) čekatel před soudcovskými zkouškami. V hlavním líčení kvůli své praxi figuruje jako soudní zapisovatel bez práva hlasovat. Je však Gartnerovým oblíbencem, a má privilegium do případu promlouvat. Obžalovaný Biesinger popírá, že by vraždu a znásilnění spáchal, i když je jeho vina prokázána stopami bot na místě činu a výpověďmi svědků. Jisté okolnosti však vzbudí Moravovy pochybnosti. Zatím ne o vině, ale o kvalitě lidské jistoty, jež opravňuje vyslovení: "Ty nemáš právo žít!". Nepřímé důkazy a svědectví skýtají jistotu - ale také pochyby. Například není jasné, proč oběť do parku psychiatrické léčebny onu noc vstoupila. Působila zde sice jako lékařka, ale k této návštěvě neměla žádný důvod. Pevnějším bodem by mohla být výpověď mladé zdravotní sestry Lindy ŠTĚDRÉ, za níž jezdil Biesinger kvůli sexu. Usvědčuje ho, že v době vraždy byl v nočním parku. Při křížovém výslechu však vychází najevo, že svědkyně je nejen sexuálně velkorysá, ale také lhavá. Dva svědci, kteří Biesingera usvědčují, jsou psychiatričtí pacienti působící u soudu značně bizarně. PETRŮJOVÁ (52 let), jež měla vidět postavu Biesingera z okna, trpí paranoickými bludy, a vraždu v léčebně dokonce předpověděla. Přímý svědek VENHODA (47 let), je schizofrenik z něhož se těžko vylamují nejednoznačná slova. Podle lékařů není schopen prožitku - sleduje svět jako plátno kina. V Moravově mysli procitá pochybnost, zda vůbec může být lidská jistota absolutní. I samotný průběh vraždy si každý z soudců představuje zcela jinak. Pod tíhou svého svědomí už nedokáže Morava mlčet a pouští se s Gartnerem do boje. Zásadní argumenty pro a proti trestu smrti se střetávají: Odstrašuje trest smrti potenciální pachatele? Je trest smrti vůbec trestem, postrádá-li základní atribut - snahu o nápravu? Je smrt humánnější než dlouholeté věznění? Stávají se lidé ukládající trest smrti sami vrahy? Má člověk právo odejmout lidský život?... Vypjatý spor dvou profesionálů do sebe pozvolna vtahuje i soudce z lidu, v jejichž myslích ovšem vítězí silná Gartnerova osobnost. Paradoxně je to právě Morava, kdo upozorní na klíčový důkaz - těsné sako svědka Venhody je ve skutečnosti Biesingerovo! Svědek ho sebral v parku léčebny v noc vraždy. Obžalovaný Biesinger, jež tvrdil, že sako neměl, nedokáže nález nijak vysvětlit. Závěrečné svědectví spoluvězňů o Biesingerově přiznání viny ve vězeňské cele, stvrzuje jistotu soudců. Morava má naopak pocit, že lžou. Divák mu dává za pravdu, ví totiž, že spoluvězni svědčí křivě. Jejich motivací je pomsta za konflikt v cele. Morava se vydá pátrat na místo činu. Na konci je sice zadržen hlídkou VB, ale nalezl důkazy alternativní logiky případu, zpochybňující Biesingerovu vinu. Soudní dokazování končí a závěrečná porada o rozsudku se odehrává večer na Gartnerově chatě. V uvolněné atmosféře se Moravovi daří alternativním výkladem případu, do kterého zapadají i klíčové důkazy, zviklat Podlahovu jistotu. Je to však jen jeden hlas. Možná. Má-li Morava odvrátit trest smrti, musí prokázat nevinu obžalovaného. Napadne ho, že v nalezeném saku musí být zapomenutá jízdenka z vlaku, kterým inkriminovaného večera Biesinger jel. Dle výpovědi průvodčího prokáže jízdenka jeho vinu, či nevinu. Morava bez vysvětlení opouští společnost, stopem se vrací k soudu - a v Biesingerově saku skutečně stěžejní jízdenku najde. Nový důkaz však postaví Moravu před trýznivou nutnost učinit jedno ze dvou špatných rozhodnutí, z nichž žádné není eticky bezchybné. Biesinger je vinen. Přizná-li Morava nález jízdenky, stane se "spolupachatelem" trestu smrti, což je v jeho mysli vražda. Zatají-li důkaz, sestoupí na roveň vraha - stane se "spolupachatelem" vraždy. Morava se rozhodne v duchu právní etiky a nález nahlásí. V závěrečném rozhodování se mu však podaří trest smrti odvrátit za pomoci naprosto nečekaného spojence - soudkyně z lidu Táborské. Biesinger je odsouzen k maximální délce odnětí svobody. Téhož dne začíná sametová revoluce. Zanedlouho je Biesinger ve své cele zavražděn. Pomsta je dokonána. Po pachatelích se snad ani nepátrá, výjimečnost doby pomůže přikrýt vraždu, která je za všeobecného souhlasu interpretována jako "spravedlivý" trest smrti.